|
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.
|
|
Blázni.cz - dobrý kanálnebo přijďte v pondělí 20. 5. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka | |||
|
Létající škrpály nejlíp oheň podpálí (lehce absurdní povídka s ponaučením na začátku i konci) (próza, Tuleň) • Hořela, a to jsem si ještě ani nikam nelehnul (aneb jak se Tuleň cítí, když tvoří nebo čte skutečné! DÍLO) (Tuleň) • Děvka jedna ! (zcela mravná báseň o inspiraci ) (poezie, Tuleň) • Život mi jde k duhu (poezie, Tuleň) • podzimní nokturno (poezie, Tuleň) • Žertovná (poezie, Tuleň) • Když v lednu kvetly sedmikrásky...(aneb romantika je zrádná mrcha) (próza, Tuleň) • Dekadentní blábolení jednoho letního večera (próza, Tuleň) • „Uvědom(n)ělá“ (poezie, Tuleň) • Mumie aneb pocta absolutnímu rýmu (poezie, Tuleň) • Modlitba ke Svatému Pijanovi (poezie, Tuleň) | |||
|
Modlitba ke Svatému Pijanovi:
Svatý Pijane, patrone všech notoriků,
když už neovládám jemnou (ani jinou) motoriku,
potkávám tě často dole na chodníku,
když mířím tváří k zemi.
Svatý Pijane, patrone všech bohémů,
Tobě ráčím věnovati tuto krátkou poému,
slituj se nad námi, nad opilci všemi.
Pijane, ty svatý každé lihoviny,
prosím zbav mě ranní kocoviny
a dopřej mi tu kapku medoviny,
když duše moje chátrá.
A Pijane, až zítra za rozbřesku
vzbudím se zas do samého stesku,
prosím zaveď mě na spásnou domů stezku
a pokud můžeš, ochraňuj má játra.
Tak končí moje modlitbička skromná,
při dvou promilích lehce krkolomná.
Teď hrdlo lahve už mě zase volá,
já dobře vím, že zas budu za vola.
A co teď nastane?
Svatý Pyjane...!
|
|||
|
Pravila mi jedna stará mumie: ,,Račte prominouti, monsieur, že si troufám vypadat jak mumie. Ono když se někdo tisíce let nemyje, vypadá pak dočista jak mumie." |
|||
|
Politicky uvědomnělá báseň na přání
Čtenáři mi vyčítají
(prý mé verše dobře znají),
že témata se opakují,
básně povrchní se zdají.
Prý: „Proč píšu jen o drogách a orgasmu?
Chce to taky seriózní témata.“
Dobrá, tedy: „Běžte darovat plazmu.
A cvičte, ať nejste jako selata!
Tuleni topí se, neb ledovců ubývá,
čím dál víc UV záření na kůži ulpívá,
Děti doma rodiče své mlátí,
úchylové v křoví panny klátí.
Do toho (zas) nějaká epidemie
přilítla si bůhvíodkud z Asie,
proto není radno lovit holuby,
ani když nemáte, co dát do huby.
Lidem občas rupnou nervy trošičku
a zaškrtí svou vlastní babičku
nebo jdou vystřílet půlku školy.
Do vlády zas zvolili jsme voly.
Methanol nám teče proudem,
co s tím jenom dělat budem?
Blá blá blá...“ To je ale nuda, co?
Tak se zase hezky vrátíme k drogám a orgasmu, co vy na to?
Tákže: „Už jsem zas zkouřená a na vrcholu blaha.........“ |
|||
|
,,Bílý kouř vrhá černý stín.“ -,,Černej stín totiž vrhá všechno.“ -,,Až na smrt.... ….Přišel ke mně vzácný host...“ -,,Dyť to byla jenom tráva.“ -,,...A mluvil o svých touhách. Toužil po údolích, lesích a skalách. Toužil po vášnivých hrách, i marné nevinnosti. Toužil po mně, stejně jako toužil i po sobě...“ -,,A nechtěl by radši BMW?“ |
|||
|
Chtěl jsem, aby mi odpustila. Co na ní tak může zabrat? Co třeba romantická básnička? Napíšu nějakou pěknou lyrickou srágoru o lásce a je to doma. ,,Oči tvoje září, a to nejen v září" - nee, to je kravina. ,,Srdce ti buší a mně rudnou uši." - né, to se nehodí. ,,Když po tobě prahnu, do kalhot ti sáhnu." - haha, to je svatá pravda, no, ale asi to nezní moc romanticky... ,,Jsi moc hezká, hezčí než - ... " do háje, než co? - treska? freska? většina holek z Česka? Kašlu na to, to nemá smysl! Nebo ne, google to napíše za mě. Blablabla...ach, lásko...naše srdce...to jsou ale kecy...blabla...,,Když v lednu kvetly sedmikrásky, nebyl to jen čas mojí lásky, ale i..." blábláblá, jó to bude stačit, fuj, dál už tu hovadinu nečtu, je to sladký, až se mi z toho kazej zuby, to se jí bude určitě líbit.
Později se ukázalo, že z krásného lyrického úvodu se vyklubala ekologická agitační báseň proti globálnímu oteplování. Takže i přes ty sedmikrásky, skončil zas čas mé další lásky. |
|||
|
Dostal jsem chuť na šproty a šprýmy,
v obchodě však zničili mé naděje;
prodavačka praví mi:,,Ty mrchy došly zas!"
A vůbec - na žerty prý nemá ani trochu čas!
Povídám jí: ,, Nic se neděje."
A šel jsem skládat tyhle hloupé rýmy.
|
|||
|
Šla jsem umýt netopýrům křídla,
sama, vprostřed černé noci,
netušíte, jaký je to pocit
topit se ráno v oceánu mýdla.
Šla jsem sušit netopýrům křídla.
Třeba naučí mě znovu létat,
třeba mám, co bych jim nabídla,
aby jejich život ze mě mohl vzkvétat.
Šla jsem skládat křídla netopýrům,
po cestě však zastihl mne chaos
a ze všech těch životních náhod
jednomu jsem řekla: Miluj mě.
Zrovna ten jediný mě minul.
|
|||
|
Život mi jde k duhu
Začla jsem psát vlastní příběhy
plné života, občas i něhy,
plné radosti - se smutkem tančí v kruhu,
plné deště, co nám nepřináší duhu,
plné srdcí, co se zapomněly po cestě,
plné šílenství - klaun v pruhované vestě,
plné naděje a plné utopie,
plné extatické agonie.
(Zkrátka, život mi je k duhu.)
Byly tam doteky a v nich občas i tíseň,
všechno verše, jedna nekonečná píseň.
Přišli cizinci, co tak blízcí mi byli.
Dotkni se jich, dokud máš dost síly.
Ať vrátí se k nám, navždy setrvají,
vždyť sami ví, že slunce v tvářích mají.
Slyším smích a spoustu veselosti,
přesto pořád uniká nám štěstí,
životní klid, krásná harmonie,
všechno jedna extatická agonie.
Jak přes tebe jednou život přeteče,
nezastavuj, chyť ho! Ať neuteče.
Pokračuj pořád dál, ať nesejdeš z cesty,
průvodcem tvým navždy budiž štěstí.
|
|||
|
Děvka jedna! Sedím bez hnutí a čekám na Inspiraci.
Ta mrcha odchází, kdy chce, kdy chce se taky vrací.
Vítám ji zpět, děvku jednu prodejnou,
stala se mou tajnou láskou veřejnou.
Čekala jsem na tebe po čtyři dlouhé noci.
Víš ty vůbec, nevděčnice, jaký je to pocit?
No nepovídej, nepovídej, hostil tě pan Pratchett?
A já nad prázdným papírem si klidně můžu brečet!
věnováno A.
|
|||
|
Svoboda...blablabla...dada dada dada...", četli jsme ve škole manifest dadaismu. Seděla s očima zavřenýma a pomalu se pohupovala tam a zpátky do rytmu slov, která skrz ni proudila jako živá voda, jako vodopád světla, které z ní beztak vyzařovalo po celý čas až donekonečna. Pak oči pomalu otevřela a zeširoka se usmála s vědomím věků. Ruce se jí nepatrně třásly - ne tak, jako když je vám zima a klepete se, spíš jako když postupně upadáte do transu a najednou cítíte tu energii, co proudí celým vaším tělem. Konečky prstů jí vibrovaly a rozechvívaly vzduch okolo jejích dlaní. Celý svět se chvěl. Horními zuby si přejela přes dolní ret a pronesla věcně: ,,Dnes budu žít." A oči se jí zaleskly a prsty mimoděčně pohladily lakované dřevo lavice. Hořela.
(lehký tvůrčí orgasmus) |
|||
|
12.11.2013
Šli za Věštkyní. Byla velice velice stará, moudrá a uznávaná. Její vědění bylo tak rozsáhlé, že tlumočila lidem poselství bohú. Vytáhli si poznámkové bločky:
,,Ó, Veleuctívaná, co máme udělat, abychom zachránili svět?''
Věštkyně se zahleděla v dál a pravila: ,, Létající škrpály nejlíp oheň podpálí!''
Překvapeně na sebe pohlédli; věděli, že Madamme hovoří zásadně v alegoriích, ale tohle bylo i přesto poněkud komplikovanější, než očekávali. Co když ale ti ostatní chápou a On sám bude vypadat jako blázen? Honem se zase začali tvářit moudře a povzneseně:
,,Ó, Převeliká, múžeš to prosím trochu upřesnit?''
- ,,Ptala jsem se čuvače, zda-li kouří papuče.'', zněla odpověď.
,,Aha.'', zatvářili se, jako by vše pochopili: ,,Děkujeme, ó, Matko Pravd, múžeš nám ještě říci, jaké bude zítra počasí?''
- ,,Rafan rafnul rafana, leč nebyla to šikana.''
- ,,Ahá ahá, zajímavé. A myslíš že se ochladí až za dlouho?''
- ,,Jablko nepadá daleko od slona,
neb byla by to pro něj úhona.
To ovšem neplatí v ostatním časoprostoru,
kde sloni i jablka padají pospolu.''
- ,,Tak to je skvělá zpráva. A mohla bys nám ještě objasnit podstatu bytí, když už jsme tady?''
- ,,Přijde vana, prudký sráz,
mroži se pod zem hrabou zas.''
- ,,Děkujeme. Teď už je vše naprosto jasné.''
,,Páni, to bylo opravdu...zajímavé.''
- ,,Ano, velmi...vyčerpávající.''
- ,,Interesantní...''
- ,,Neotřelé...''
- ,,Delikátní...''
- ,,Postmoderní...''
- ,,Popkulturní...''
- Non-konformní...''
- ,,Metafyzické...''
- ,,Anterográdní...''
- ,,Acidobazické...''
- ,,Atomické...''
- ,,Tautologické...''
- ,,Ontologické...''
- ,,Antologické...''
- ,,Agramatické...''
- ,,Grandiózní...''
- ,,Rigorózní...''
- ,,Majestátní...''
- ,,Majoritní...''
- ,,Monologické...''
- ,,Monofonní...''
- ,,Monotónní...''
- ,,Monogamní...''
- ,,Prokrastinační...''
- ,,Prohibiční...''
- ,,Prostetické...''
- ,,Protetické...''
- ,,Kakofonické...''
- ,,Utopické...''
- ,,Atopické...''
- ,,Ordinérní...''
- ,,Homeostatické...''
- ,,Homogenní...''
- ,,Perinatální...''
- ,,Ortodoxní...''
- ,,Grafomanické...''
- ,,Lymfatické...''
- ,,Asimilační...''
- ,,Autonomní...''
- ,,Patické...''
- ,,Apatické...''
- ,,Hepatitické...''
- ,,ŘEPAtitické...!''
- ,,Přesně tak!''
- ,,Moje slova!''
A všichni byli rádi, že se před těmi ostatními neprojevili jako naprostí blbci a nevzdělanci a řekli si, že příště, než někam takhle půjdou, si musí nejdříve zakouřit zakázané býlí.
V tu samou chvíli Věštkyně potáhla z dýmky a pomyslela si: ,, Zas další blbové! Kdy už to někomu konečně dojde?''
A pak ještě: ,, Nechceš - li topit se v rybníku, nauč se pít vodu z dětsníku!'' |
|||
⇡nahoru⇡ |
